25. února 1919 podal pozdější ministr financí Karel Engliš Národnímu shromáždění návrh na zavedení letního času. Politik Národně-demokratické strany to odůvodnil tím, že není „v létě náš život časově umístěn nejvhodněji. Počíná se dlouho po východu slunce a končí se dlouho po jeho západě.“ Jeho návrh však parlament nakonec odmítl.