Z koruny stromu se ozývá neúnavné, stereotypní, kovové „tuk … tuk … tuk …“ Je slyšet ráno, v poledním vedru, za chladivého večera a někdy dokonce v noci. Autora tohoto dutého jakoby odevšad znějícího zvuku je však těžké vypátrat. Kdo je oním tajemným „břichomluvcem“?