Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb

Celý článek

Text vyšel původně na webu autora.

Jak a co jsem testoval

Podobně jako v jiných soutěžích, i testování v Bibliowebu je třeba přizpůsobit aktuálním podmínkám. Což znamená otestovat během relativně krátkého času (cca 10 dnů) relativně velké množství (zpravidla několik desítek) webů. Proto se při testování soustředím na zhodnocení míry naplnění stěžejních požadavků na technickou přístupnost na klíčových místech webu na vybraném vzorku stránek.

Které oblasti to jsou?

• Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky.
• Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice.
• Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu.
• Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci.
• Přístupnost dokumentů.

Testování v zásadě probíhá způsobem popsaným v článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu, díky němuž lze poměrně snadno odhalit největší bariéry v přístupnosti.

Jak si s jednotlivými oblastmi knihovny poradily?

Strukturování webové stránky pomocí nadpisů a oblastí stránky

Obzvlášť u stránek informačně bohatých (a takových najdeme na webech knihoven většinu) je strukturování obsahu webové stránky naprosto zásadní. Nedostatečné či nevyhovující strukturování komplikuje přístup k informacím, naopak robustní nadpisová osnova a vyznačení alespoň stěžejních oblastí stránky orientaci významně usnadňuje.

Nadpisová osnova

Pouze u 8 webů z 41 jsem k nadpisové osnově neměl zásadní připomínky a ohodnotil ji plným počtem bodů, dalších 10 webů mělo v oblasti nadpisových osnov jen drobné chyby. Na druhém konci žebříčku se umístilo hned 16 webů, jejichž nadpisové osnovy neodpovídaly obsahu jednotlivých stránek a například uživatel čtečky obrazovky ji tak nemohl použít pro zorientování se v obsahu stránky a snadnému přístupu k požadované informaci.

Oblasti stránky

Oblasti stránky jsou vedle nadpisové osnovy dalším, již nějaký čas standardizovaným řešením, které může uživatelům usnadnit orientaci v obsahu webové stránky. I přes jeho velmi snadnou implementaci do kódu stránky bylo toto řešení v drtivé většině případů použito nedostatečně, či nebylo použito vůbec.

Na 12 webech bohužel nebyly oblasti stránky vůbec definovány a většina webů je měla definovány nevhodně (tzn. buď nepokrývaly celý obsah; chyběla definice hlavního obsahu; přiřazené role/oblasti neodpovídaly obsahu, kterému byly přiřazeny). Vhodnou implementaci oblastí stránek bylo možné najít jen na 5 soutěžních webech.

Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice

Dostupnost a ovladatelnost prvků na webové stránce při ovládání pomocí klávesnice je i v době dotykových zařízení stále velmi potřebná. Řada uživatelů (zejména těch se zrakovým postižením) totiž preferuje klávesnici jako primární vstupní zařízení při práci s výpočetní technikou.

U pěti webů byla přístupnost z klávesnice bohužel velmi problematická kvůli nepřístupnosti položek 2. úrovně menu z klávesnice. U drtivé většiny webů také chyběly přeskakovací odkazy na důležité části webu (hlavní obsah, navigace) a vizuální zvýraznění prvku, který získá focus při ovládání webu z klávesnice. Zcela bezproblémovou měly ovladatelnost z klávesnice pouze 4 soutěžní weby.

Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu

Mnohem lepší byla situace v oblasti čitelnosti a kontrastu. Za opravdu problematické z tohoto úhlu pohledu se dalo považovat pouze 6 webů, u ostatních, což byla opět většina, byla čitelnost a kontrast na bezproblémové až vyhovující úrovni.

Dílčí problémy se pak objevily u odlišování odkazů od okolního textu: na několika webech byly odlišeny pouze barvou, v jednom případě pak dokonce nebyly odlišeny vůbec.

Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci

Přiřazovat grafickým prvkům textové popisky je dovednost, kterou už se tvůrci webů poměrně spolehlivě naučili. Se splněním tohoto bodu tedy nebyly žádné zásadní problémy a drtivá většina webů měla stěžejní grafické prvky korektně popsány. Pouze u několika málo webů byly pozvánky na akce zveřejňovány pouze v grafické podobě, což znemožňovalo jejich snadné přečtení či další zpracování (například zkopírování části textu).

Přístupnost dokumentů

Stále více informací je na webu publikováno prostřednictvím dokumentů. Proto je důležité, aby i tyto dokumenty splňovaly alespoň minimální požadavky na přístupnost, tj. alespoň obsahovaly textovou vrstvu.

U 13 webů jsem během testování narazil na dokumenty, které byly bez textové vrstvy, a k jejich přečtení tak bylo třeba vynaložit zvláštní úsilí (například si nechat obsah dokumentu rozpoznat pomocí OCR). Na zbývajících 28 webech byly dokumenty publikovány s textovou vrstvou.

Shrnutí

Jak je z řádků výše patrné, z obecného úhlu pohledu se stav přístupnosti knihovních webů pomalu lepší, nicméně stále je tady prostor ke zlepšení. Za pozornost stojí zejména zlepšení strukturování stránky pomocí nadpisů a oblastí a ovladatelnost rozhraní z klávesnice.

Cena za nejpřístupnější web

Součástí hodnocení je i nominování jednoho ze soutěžních webů na cenu za nejlepší bezbariérový web, který může posloužit jako zdroj inspirace pro ty, kdo chtějí svůj web lépe zpřístupnit. S požadavky na přístupnost se v letošním ročníku nejlépe vypořádali tvůrci webu Knihovny Jabok, kterým tímto ještě jednou srdečně blahopřeji