V předchozích dvou článcích jsem vytvářel modely pro sémantickou segmentaci obrázků takzvaně „z čistého stolu“. Dělal jsem to proto, abych si lépe ověřil, jak modely fungují. Popravdě řečeno, takto se to dnes asi běžně nedělá. Obvykle autoři vychází z již existujících modelů, které pak přizpůsobují konkrétnímu úkolu. A to tom bude můj dnešní příspěvek.