Vimdiff – nástroj drsňáků

Publikováno: 12.12.2017

Používání vimdiffu jsem se dlouho vyhýbal, ale došlo i na mě. Podělím se s vámi o své zkušenosti.

Celý článek

Text vyšel původně na autorově webu.

Musím se vám k něčemu přiznat… Už patnáct let je Vim můj nejoblíbenější textový editor. A občas, čas od času, i hlavní nástroj na programování.

Umím si poeditovat vimrc, který po léta udržuju a vylepšuju. Dokonce jsem se i naučil trochu Vim script/VimL a napsal dva zanedbatelné a nedotažené pluginy (pro Gradle a WSDL).

Ale vždycky jsem se jako čert kříži vyhýbal jedné věci – používání vimdiff. Nicméně na každého jednou dojde. Z určitých (pro článek nepodstatných) důvodů jsem si nemohl pro nové vývojové prostředí nastavit P4Merge a tak jsem vstoupil do zapovězené komnaty.

Disclaimer: Tenhle článek píšu jako shrnutí toho, jak jsem práci s vimdiff pochopil. Pokud máte víc zkušeností, budu rád, když se podělíte v komentářích.

2-way merge

Nejjednodušší způsob, jak používat vimdiff – pokud pomineme, že umí dělat i „plain old“ diff – je 2-way merge: máme vedle sebe dvě okna se zvýrazněnými rozdíly a chceme mezi nimi tyto změny propagovat.

vimdiff, 2-way merge

​Stavu na předešlém obrázku, který je výchozí pro merge, se dá dosáhnout několika způsoby:

  • Příkazem: vimdiff myFile.txt theirFile.txt
  • Příkazem: vim -d myFile.txt theirFile.txt
  • Kombinací příkazů:
    • vim myFile.txt
    • :diffsplit theirFile.txt
  • Kombinací příkazů
    • vim -O myFile.txt theirFile.txt (vsplit obou souborů)
    • :diffthis (zapne diff na aktuálním bufferu)
    • Ctrl-W Ctrl-W (skok do druhého bufferu)
    • :diffthis (zapne diff v druhém bufferu)

Základní příkazy

Tak, diff máme zobrazený, co s ním? První věc – je potřeba se v diffu umět pohybovat. Kromě toho, že můžete použít jakýkoli skok, který znáte z běžného Vimu, jsou tu dva příkazy, které umožňují skákat po jednotlivých rozdílech:

  • ]c skočí na následující diff
  • [c skočí na předcházející diff

Za druhé – chceme propagovat změny z/do aktuálního bufferu: skočíme na diff, který chceme upravit a:

  • do, nebo :diffget natáhne změny z „druhého“ bufferu do toho aktuálního.
  • dp, nebo :diffput propaguje změny z aktuálního bufferu do „toho druhého“.

Za třetí – změny uložíme. Kromě příkazů na standardní ukládání (:wZZ atd.) se může hodit:

  • :only zavře všechny ostatní buffery kromě toho aktuálního
  • :qall zavře všechny otevřené buffery
  • :only | wq zavře ostatní buffery + uloží stávající + ukončí Vim. Cool!

Eventuálně začtvrté – pokud věci nejdou hladce, může se šiknout:

  • :diffupdate znovu proskenuje a překreslí rozdíly (u komplikovanějších mergů nemusí Vim správně pochopit danou změnu)
  • :set wrap nastavení zalamování řádků (hodí se při velmi dlouhých řádcích, typicky některá XML)
  • zo/zc otevře/zavře skryté (folded) řádky

3-way merge

Nemusím vám říkat, že 2-way merge je pro školáky – profíci makaj v Gitu, či v Mercurialu a tam je dvoucestný merge nedostačující. Ke slovu přichází 3-way merge. Co to je?

Schéma 3-way merge

3-way merge není nic složitého. V podstatě jde o to, že máme dvě verze, které mají společného předka. V mergovacím nástroji pak vidíme všechny tři verze vedle sebe a většinou máme k dispozici ještě čtvrté okno s aktuálním výsledkem merge.

3-way merge v aplikaci

Nastavení Gitu

Nastavení spolupráce Gitu a vimdiff je jednoduché – stačí spustit z příkazové řádky následující sadu příkazů:

$ git config --global merge.tool vimdiff
$ git config --global merge.conflictstyle diff3
$ git config --global mergetool.prompt false
$ git config --global mergetool.keepBackup false

Pokud se podíváte do ~/.gitconfig, měli byste tam vidět:

[merge]
    tool = vimdiff
    conflictstyle = diff3
[mergetool]
    prompt = false
    keepBackup = false

Nastavení Mercurialu

Nastavení Mercurialu je podobně jednoduché. Otevřeme soubor ~/.hgrc příkazem

$ hg config --edit

a vložíme následující řádky

[ui]
merge = vimdiff

[merge-tools]
vimdiff.executable = vimdiff
vimdiff.args = -f -d $output -M $local $base $other -c "wincmd J" -c "set modifiable" -c "set write"
vimdiff.premerge = keep

[extensions]
hgext.extdiff =

[extdiff]
cmd.vimdiff = vimdiff

Sekce [extensions] a [extdiff] nejsou pro merge nutné, ale hodí se, pokud chceme vimdiff používat jako dodatečný externí diff nástroj. Sekundární diff spustíme příkazem hg vimdiff.

Základní příkazy

Základní příkazy jsou stejné jako v sekci 2-way merge, s výjimkou příkazů dp/do (:diffput/:diffget) – pokud bychom je nyní použili, vimdiff nám zahlásí chybu:

More than two buffers in diff mode, don't know which one to use

To je v pořádku: u 3-way merge se ve vimdiff otevřou 4 buffery, všechny v diff módu. Takže do té doby, než se vimdiff naučí komunikovat telepaticky, je potřeba mu říct, ze kterého bufferu chceme danou změnu natáhnout.

vimdiff, 3-way merge v Gitu

Klasické merge flow vypadá následovně:

  1. Začínáme v dolním „výsledkovém“ bufferu.
  2. ]c (skočit na následující diff, který chceme mergovat)
  3. :diffget <identifikace-bufferu> získáme změnu z daného bufferu (viz dále)
  4. Opakujeme 2-3.
  5. :only | wq uložíme merge.

Obecně, identifikátor bufferu získáme příkazem :ls. To je ale dost nepraktické a nepřehledné. Další možnost je identifikovat buffer částečným názvem souboru. Tady přichází na pomoc jak Git, tak Mercurial, který přidávají k názvům souborů příhodný suffix.

Merge v Gitu

Git přidává do názvů mergovaných souborů následující suffixy, v pořadí zleva doprava: LOCAL (vlevo), BASE (uprostřed), REMOTE (vpravo). Pro natažení změny z (levého) bufferu LOCAL můžeme použít příkaz :diffg LO.

Výpis bufferů pro Git:

:ls
  1 #a   "./myFile_LOCAL_7424.txt"      line 1
  2  a   "./myFile_BASE_7424.txt"       line 0
  3  a   "./myFile_REMOTE_7424.txt"     line 0
  4 %a   "myFile.txt"                   line 12

Merge v Mercurialu

vimdiff, 3-way merge v Mercurialu

Mercurial přidává do názvů mergovaných souborů následující suffixy, v pořadí zleva doprava: orig (vlevo), base (uprostřed), other (vpravo). Pro natažení změny z (levého) bufferu orig můžeme použít příkaz :diffg orig.

Výpis bufferů pro Mercurial:

:ls
  1 %a   "myFile.txt"                   line 2
  2  a-  "myFile.txt.orig"              line 0
  3  a-  "/tmp/myFile.txt~base.iZwwuA"  line 0
  4  a-  "/tmp/myFile.txt~other.km9Itr" line 0

Co mi (zatím) schází?

Musím říct, že potom, co jsem si vimdiff osahal, pochopil jeho logiku a naučil se jeho příkazy, jsem si ho docela oblíbil.

Jediná výtka zatím jde za jeho neschopností skákat přímo po konfliktech – Git i Mercurial dělají výborně automatické merge a ty jsou samozřejmě vidět ve vimdiffu taky, jako pouhá změna bez konfliktu. Mít nějaký příkaz, který rozlišuje pouhý diff a konflikt, by bylo fajn.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace